Babiččino moravské zelí
Připravte si:
Hlávku zelí
kysané zelí (balení v pytlíku 1/2 kg)
2 cibule
tuk (sádlo)
hladkou mouku
kmín
ocet
cukr
1-2 brambory
Očištěné hlávkové zelí na jemno nakrouháme, připravíme si velký kastrol dle velikosti hlávky zelí. Lze použít i menší porce zelí a poměr ostatních surovin.
Nakrouhané zelí dáme do kastrolu a podlijeme vodou a něžně vaříme. Přidáme kysané zelí dle množství hlávkového. Hlávka velikosti malého míče je cca v poměru jednoho pytlíku kysaného zelí (asi cca 6:1). Vše jemně vaříme téměř do měkka při občasném míchání.
Mezitím si připravíme do kastrolku jemně krájenou cibuli a zpěníme ji na tuku (cca 2 vrchovaté lžíce sádla a 1-2 cibule), jak cibule změkne zasypeme moukou, vzniklou cibulovou jíšku osmažíme do jemně zlatova (viz obrázek níže). Dáme stranou z plotýnky a čekáme na uvaření zelí.
Vodu ze zelí slijeme částečně do kastrolku s jíškou a zbytek do zásoby stranou. Jíšku s vodou pečlivě promícháme do konzistence hutné tekuté šťávy, případně ještě ředíme zásobní vodou ze zelí. Celé to nalijeme do velkého hrnce se zelím, osolíme, osladíme, octem okyselíme dle chuti. Do zelí nastrouháme cca 1-2 brambory na zahuštění a vytvoření pěkné husté šťávy. Přidáme trochu kmínu pro ovonění. Vše vaříme a neustále průběžně mícháme do měkkého zelí.
Opravdové umění přijde s tím, jak to vše ochutit. Správný poměr je, když je to vše trochu slané, sladké a kyselé zároveň. Dochucuje se to docela po velkých množstvích krystalového cukru a octa. Nebojte se tam dát klidně hromádku cukru a štamprle octa. Dosolujte až nakonec, když už nebudete schopni říci je-li to více sladké nebo kyselé a pořád tomu něco chybí. Po dosolení se chutě spojí. Nezapomeňte, že v takovém velkém množství to má nějakou setrvačnost, než se to vše promíchá a rozloží v celém tom objemu. Nespěchejte, míchejte a průběžně ochutnávejte. Výsledkem by měla být hustá tekutá šťáva se zelím.
Poznámka autora:
Rodina babičky dědila po dlouhé generace zájezdní hostinec, který byl prvním domem v obci Pavlice. Krmila pocestné na císařské cestě mezi Prahou a Vídní. Dříve se lidé nepřejídali jako dnes, mnohdy jedno teplé jídlo muselo vystačit na jeden i více dní, proto jídlo muselo být syté, aby dodalo dost kvalitní energie na dlouhou dobu. Po porci babiččiných knedlíků, kapusty a zelí, ani největší chlap, nebude za dvě hodiny vymetat ledničku.
Recept i video můžete volně šířit mezi dobré lidi, je to odkaz, a domnívám se, že si zaslouží, aby nezůstal zapomenut. Přijměte ho za svůj, ale nevydávejte. Pochutnáte-li si, uctíte tím památku a nesmrtelnost odkazu.
Komentáře