Sobotní návrat do Prahy.
PS: Najeli jsme už téměř půl miliónu kilometrů v kabrioletech a dokážeme pochopit, co všechno je možné vytrpět pro pocit jet s oblohou nad hlavou. Jezdíme jaro, léto, podzim i v zimě bez střechy „jen když neprší“. Vedro a mráz není překážkou a nutno říci, že někdy to hraničí s torturou či masochizmem. Hluboký obdiv účastníkům, kteří po třech dnech jízdy, kdy už jejich sedínky musely být řádně unavené, se vraceli ku Praze a před Jihlavou na obzoru bouřková mračna, silný boční vítr a ještě dokázali odpovědět na pozdrav přihlížejících. Tak jsem vybral fotky, kde účastníci ještě mají trochu sil zamávat a usmát se.
Omlouvám se mobilářům za jejich mobilní data, tato stránka má obrázky celkové velikosti 52MB, ale neodolal jsem tentokrát dát velké a kvalitnější foto. Přesto je to jen méně než setina originálu.
Komentáře